Sépie vějířovitá (Sepia apama; druh objevil a popsal John Edward Gray roku 1849) je hlavonožec z čeledi sépiovitých. Představuje největšího zástupce z přibližně 100 známých druhů sépií. V dospělosti dorůstá délky s chapadly až 1,5 m (samotná délka pláště je 520 mm) a hmotnosti až 10,5 kg (některé zdroje uvádějí jen 5–6,5 kg). Vyskytuje se pouze v příbřežních vodách Austrálie, kde obývá veškeré oblasti až do hloubky 100 metrů.
V období rozmnožování vytváří sépie vějířovitá společenství o několika tisících jedincích na jihu Austrálie, kde jsou často hlavním předmětem zájmu potápěčů a vědců zkoumajících jejich chování. Její kůže má schopnost měnit zbarvení v závislosti na svém okolí, což jí dává schopnost vytvářet dokonalou kamufláž před případnými predátory. V nouzi je schopna vypustit do vody velké množství tmavého barviva, které znesnadní její zaměření, zmate útočníka a umožní únik do bezpečí.
Jedná se o velice inteligentního dravce, který požírá menší ryby, kraby či jiné korýše, které chytne dvojicí delších chapadel. Zvláštností je, že sépie vějířovitá má tři srdce a modrou krev obsahující hemocyanin.
